Mezi měkká palivová dřeva řadíme například smrk, borovici, jedli, olši, lípu, topol nebo vrbu. Existují ale i dřeva, která patří někam mezi měkká a tvrdá, například modřín nebo bříza, která označujeme jako středně tvrdá.
Nejoblíbenější z měkkých dřev je u vytápění dřevo smrku. Dřevo jehličnanů v sobě mívá hodně pryskyřice, takže v kamnech příjemně praská i voní, ale například při topení borovicovým dřevem vzniká mnoho sazí, které se usazují v komínu.
Měkké palivové dřevo se rychle rozhoří, při spalování tvoří dlouhé plameny, ale nezůstanou po něm dlouze žhnoucí uhlíky, takže bez průběžného přikládání rychle zhasne. Na vysychání potřebuje měkké dřevo kratší dobu než tvrdé. U zakoupeného čerstvého dřeva obvykle stačí jeden rok.
Pokud se rozhodnete topit jen měkkým dřevem, budete ho potřebovat větší množství než tvrdého, takže musíte počítat s větším prostorem na uskladnění. Počítejte také s tím, že měkké palivové dřevo budete muset častěji přikládat, aby vám oheň nevyhasl. Ideální je proto kombinovat měkké dřevo na roztopení a rychlé vyhřátí domu a tvrdé palivové dřevo na přikládání.
